Erodoto, Libro III 43
Giacomo Pernigotti / Testi greci antichi
- Created on 2019-01-13 12:43:50
- Modified on 2019-01-30 13:24:46
- Translated by Agnese Bonino
- Aligned by Giacomo Pernigotti
Ἑλληνική Transliterate
italiano
http://data.perseus.org/texts/urn:cts:greekLit:tlg0016.tlg001.perseus-grc1
[ 1 ] Eπιλεξάμενος δὲ ὁ Ἄμασις τὸ βυβλίον τὸ παρὰ τοῦ Πολυκράτεος ἧκον , ἔμαθε ὅτι ἐκκομίσαι τε ἀδύνατον εἴη ἀνθρώπῳ ἄνθρωπον ἐκ τοῦ μέλλοντος γίνεσθαι πρήγματος , καὶ ὅτι οὐκ εὖ τελευτήσειν μέλλοι Πολυκράτης εὐτυχέων τὰ πάντα , ὃς καὶ τὰ ἀποβάλλει εὑρίσκει . [ 2 ] Πέμψας δέ οἱ κήρυκα ἐς Σάμον διαλύεσθαι ἔφη τὴν ξεινίην . Tοῦδε δὲ εἵνεκεν ταῦτα ἐποίεε , ἵνα μὴ συντυχίης δεινῆς τε καὶ μεγάλης Πολυκράτεα καταλαβούσης αὐτὸς ἀλγήσειε τὴν ψυχὴν ὡς περὶ ξείνουἀνδρός .
[
1
]
Amasi
,
avendo
letto
la
lettera
che
veniva
da
Policrate
,
capì
che
è
impossibile
per
un
uomo
sottrarre
un
(
altro
)
uomo
al
destino
che
sta
per
avvenire
,
e
che
Policrate
non
era
destinato
a
morire
felicemente
,
pur
essendo
fortunato
in
tutto
(
ciò
che
faceva
)
,
lui
che
ritrovava
anche
le
cose
che
buttava
via
.
[
2
]
E
avendogli
mandato
un
araldo
a
Samo
,
disse
di
voler
sciogliere
il
legame
di
ospitalità
.
(
Egli
)
faceva
ciò
per
questo
,
affinchè
,
se
una
sventura
grande
e
dolorosa
fosse
capitata
a
Policrate
,
egli
non
si
addolorasse
nell’animo
come
riguardo
ad
un
ospite
.